středa 20. května 2015

Když jsem před lety začínal číst Carlose Castanedu,


pátral jsem po jakýchkoli českých materiálech o učení dona Juana. Ztrácel jsem se totiž ani ne tak v pojmech, i když taky, jako spíš v rozdílném pojetí Castanedova díla. Zdálo se mi, že vesměs každý, kdo o něm psal, četl úplně jiné knihy, než jsem četl já. 

Vysvětlení mě napadá spousta a asi za nejzajímavější pokládám to, že se jedná o jakési individuální vedení entity, kterou Castaneda resp. don Juan nazývá silou. Tahle nevysvětlitelná síla nás vede a určuje náš směr a hloubku našeho vhledu.


V určité chvíli jsem tedy pátrání po informacích na českém internetu ukončil a začal se věnovat Castanedovým knihám jiným způsobem. Ne, že bych jiným způsobem četl, spíš jsem se jimi a učením, které obsahují, začal řídit.

Před několika měsíci jsem vytvořil tento skromný blog, který by nyní snad mohl posloužit někomu, komu - stejně jako kdysi mně a koneckonců i jako kdysi Carlosi Castanedovi - ujíždí pod vlivem dona Juana země pod nohama.

Předpokládejme tedy, že už chápeme, že veškeré nepochopení Castanedovy práce mají na svědomí zraněná "malá já" oněch intelektuálů, profesorů, vědců a antropologů, díky nimž je v určitých kruzích jméno Carlose Castanedy považováno téměř za sprosté slovo. Neboť moudrý a strašný nagual don Juan Matus, člověk, který vidí, je pro náš "chabý tonal" příliš nelítostný a bezchybný.

Je velmi zvláštní a poučné sledovat zpětně onu sílu, jenž nás vede, protože i tenhle článek jsem já sám původně zamýšlel ubírat se směrem zcela jiným, než se nyní děje. Vskutku pozoruhodná souhra.

Původní záměr bude v příštím blogu.