Aktivní tvář nekonečna

Když jsem před lety začínal číst Carlose Castanedu,

pátral jsem po jakýchkoli českých materiálech o učení dona Juana. Ztrácel jsem se totiž ani ne tak v pojmech, i když taky, jako spíš v rozdílném pojetí Castanedova díla. Zdálo se mi, že vesměs každý, kdo o něm psal, četl úplně jiné knihy, než jsem četl já. 

Vysvětlení mě napadá spousta a asi za nejzajímavější pokládám to, že se jedná o jakési individuální vedení entity, kterou Castaneda resp. don Juan nazývá silou. Tahle nevysvětlitelná síla nás vede a určuje náš směr a hloubku našeho vhledu.

Čaroděj

Je fascinující, jaký strach naháněl Juan Matus celému svému okolí. A to jen proto, že přemohl své ego.

Otce i matku mu zabili mexičtí vojáci během indiánských čistek, které probíhaly někdy na začátku 20. století v mezoamerice. Vojáci mu prý bičem přesekli prsty na rukou, když se držel mrtvého těla své matky. To bylo Juanu Matusovi nějakých pět let.